Radiologie_a_nuklearni_medicina

8.2.15 Traumatické léze páteře

8.2.15 Traumatické léze páteře
 
 
Nejčastější příčinou poranění páteře jsou dopravní nehody, dalším méně častým zdrojem jsou sportovní a pracovní úrazy. Při poranění dochází k lézi kostních, nervových a ligamentózních (zahrnuje i lézi disků) struktur.
Při podezření na poškození páteřemusíme s nemocným vždy manipulovat velmi šetrně, aby nedošlo k sekundární lézi, často je možné snímkovat nemocného pouze v leže, v poloze na zádech, příslušné projekce pak provedeme sklonem paprsku. Kraniocerebrální poranění vyžaduje dle našeho názoru vyšetření krční páteře, při polytraumatu vyšetřujeme páteř celou. Pacient může mít poranění páteře na více etážích, a proto zjištění např. fraktury v oblasti krční nevylučuje lézi v oblasti thorakolumbální páteře a její přehlédnutí, zvláště při nestabilitě zlomeniny, by mohlo mít vážné následky.
Důležitým sdělením je údaj, zdali se jedná o stabilní zlomeninu, která nevyžaduje chirurgickou léčbu, nebo nestabilní, kdy hrozí posun obratlů, komprese míchy nebo míšních kořenů a kde je indikována chirurgická stabilizace.
Pod pojmem nestabilita páteře si představujeme stav, kdy při fyziologické funkci páteře dochází k takovému postavení obratlů, které může poškodit, míchu, míšní nervy, nebo vyvolávat bolest.
 
Nativní RTG páteře: základními projekcemi je předozadní, bočná, šikmá, v oblasti CC přechodu transorální (viz obr. 8.2 a 8.3 a, b). Při předozadní projekci krční páteře pacient sedí nebo leží na zádech, je nutné, aby ohnisko RTG lampy, dolní okraj mandibuly a kost týlní byly v jedné rovině. Bočnou projekci provádíme tak, že nemocný sedí obrácen bokem k filmu, ramena má stažena co nejvíce distálně (aby nezakrývala dolní krční obratle), centrální paprsek prochází kolmo na C4 obratel.
Při transorální projekci pacient sedí nebo leží krajinou týlní k filmu, ústa má co nejvíce otevřená, paprsek směřuje asi 2 cm nad rovinu procházející dolním okrajem processus alveolaris. Zobrazení foramen intervertebrale je provedeno pomocí šikmých projekcí, kdy pacient leží na pravém boku nebo sedí příslušným bokem k filmu, páteř je rotována o 30° napravo (při zobrazení pravých foramen), centrální paprsek se sklání o 20° kaudálně.
Při bočné projekcí hrudní páteře leží pacient na boku, hlavu má podloženou, aby sagitální rovina páteře byla v jedné rovině, horní končetina je předpažena, aby pletenec pažní byl vytažen co nejvíce dopředu. Snímky bederní páteře provádíme vleže nebo ve stoje (obr. 8.89 a, b). CT má vyšší senzitivitu a specificitu oproti nativnímu RTG vyšetření, při podezření na trauma v cervicocraniálním přechodu mu dáváme přednost před nativním RTG.
Nevýhodou je zobrazení pouze 3–4 obratlů (z důvodů iradiace). MR zobrazí míšní struktury, měkotkáňové struktury (ruptura ligament, hematom), edém kostních struktu, lze provést libovolné roviny řezu (zobrazení celé páteře). Indikovat MR vždy při podezření na lézi míšních struktur (obr. 8.90).
 
Pozorujeme kompresivní zlomeniny těl obratlů (obvykle klínovitého tvaru směrem ventrálně) při snížení na 1/3 výšky obratlů okolních ji považujeme za nestabilní, třištivé zlomeniny, často s propagací kostních úlomků do kanálku pateřního (nestabilní zlomeniny), zlomeniny koubních výběžků, oblouku obratle...
 
Trauma v oblasti báze lební, C1 a C2 obratle má řadu odlišností od ostatních lézí páteře z hlediska zobrazení, klinických projevů, terapie.
1. Zlomenina jednoho okcipitálního kondiluje je vždy stabilní, zlomenina obou kondylů zvláště doprovázená jejich dislokaci je částečně nestabilní.
2. Jeffersonova zlomenina C1– obratel je charakterizována tříštivou zlomeninou oblouku atlasu.
3. Odlomení dens axis je poměrně časté trauma. Na snímku nativního RTG pozorujeme lomnou linii procházející dens axis a zvětšení vzdálenosti dens od přední části C1 těla obratle, nezřídka zobrazíme ventrální posun C2 těla obratle. Všímáme si i měkotkáňových struktur (ruptura ligament, hematomu...).
4. Hangman´s fraktura je charakterizována jako spondylolistéza axis způsobená oboustrannou avulzí těla obratle od oblouku. Dens axis je pravidelně ušetřen.
5. Hyperflekční zlomeniny páteře jsou způsobeny přetržením kloubních a zadních ligament. Při zobrazení je typická přední subluxace těla obratle, kyfotické držení páteře v místě postižení, rozšíření vzdálenosti mezi procesus spinosus v daném segmentu.
6. Hyperextenzní zlomenina je charakterizována frakturou lamin, v oblasti C páteře vede k zadní dislokaci hlavy a horní části C páteře.
  
 
Obr. 8.89 a, b RTG – fraktura: kompresivní fraktura Th12, ventrální hrana je snížena o 1/4 (šipka)
  
Obr. 8.90 MR – fraktura, myelopatie: traumatická léze míšní, zlomenina C4 a C5, luxace