Radiologie_a_nuklearni_medicina

6.3.4 Perkutánní transhepatická cholangiografie (PTC)

6.3.4 Perkutánní transhepatická cholangiografie (PTC)
 
 
Perkutánní transhepatická cholangiografie se dříve využívala k vyšetření žlučových cest, pokud nebylo možné provést ERCP, dnes se toto vyšetření provádí pouze z terapeutických důvodů. Po diagnostické PTC následuje terapeutická perkutánní transhepatální drenáž (PTD), která umožňuje zavést drén k odvodu žluči zevně, popřípadě do duodena, popřípadě zavést plastickou endoprotézu či kovový stent.
Při vyšetření se játra nabodávají tenkou Chiba jehlou v místním znecitlivění
většinou v 9. mezižebří ve střední axilární čáře směrem nad jaterní hilus. Po naplnění žlučovodů kontrastní látkou se jehla vytáhne a snímkuje se podobně jako u ERCP.
Komplikací PTC může být únik žluče do peritoneální dutiny s možností rozvoje biliární peritonitidy, méně časté jsou roztržení jaterního pouzdra a krvácení. Nejzávažnější komplikací je septický šok, jehož nejlepší prevencí je zajištění dostatečné drenáže žluči.
Kontraindikacemi této metody jsou nespolupráce a nesouhlas nemocného, parazitární cysty, alergie na kontrastní látku a poruchy hemokoagulace.
 
Obrázek č. 6.8 ERCP (vlevo) a PTC (vpravo)
Zdroj: Autor
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše