Radiologie_a_nuklearni_medicina

6.1.4 Výpočetní tomografie

6.1.4 Výpočetní tomografie
 
 
Při vyšetření gastrointestinálního traktu pomocí výpočetní tomografie můžeme postupovat třemi způsoby.
První možností je klasické spirální vyšetření v nativní a postkontrastní fázi, které provádíme po předchozím perorálním podání zředěné kontrastní látky z důvodu odlišení střevních kliček od případných patologických procesů dutiny břišní, jakými jsou absces, tumor nebo zvětšené lymfatické uzliny.
Druhou možností je CT enterografie, kdy místo kontrastní látky pacientovi perorálně podáváme hyperosmolární roztok (manitol), který umožní kvalitní zobrazení trávicí trubice.
Třetí možností je CT kolonografie, kdy je pacientovi kontrastní látka insuflována per rectum.
Hlavním přínosem výpočetní tomografie je posouzení struktur, tkání a orgánů v blízkosti trávicí trubice, šíření tumorózního procesu do regionálních i vzdálených mízních uzlin a zobrazení vzdálených metastáz. Velmi častou indikací CT jsou subfrenické a mezikličkové abscesy. CT enterografie je výhodná pro pacienty s Crohnovou chorobou, zejména u chronických změn, přinášejí však i komfort pro pacienta, protože odpadá zavádění nazojejunální sondy.
Příprava pacienta na CT vyšetření spočívá v lačnění a zjištění alergické anamnézy z důvodu podání jodové kontrastní látky. U CT kolonografie je nutná příprava stejná jako u irrigografie.
 
Obrázek č. 6.4 CT enterografie (vlevo), spirální CT břicha (vpravo) - hiátová hernie žaludku (šipka)
Zdroj: Autor