Radiologie_a_nuklearni_medicina

3.6.3 Nežádoucí účinky MR kontrastních látek

3.6.3 Nežádoucí účinky MR kontrastních látek
 
 
Kontrastní látky pro MR zobrazování jsou obecně považovány za bezpečné, s nízkým rizikem výskytu alergoidních reakcí. I přes to se ale nežádoucí účinky objevují.
 
- Nejčastěji se jedná o bolesti hlavy a parestézie, teplo nebo chlad v místě aplikace, nevolnost, zvracení, kožní reakce, hypotenze, dušnost, bolesti břicha, svědění, aj.
 
- Jedním ze závažných nežádoucích účinků, který se může objevit po aplikaci většiny MR kontrastních látek je nefrogenní systémová fibróza (NSF). Onemocnění se projevuje ukládáním pojivové tkáně v pokožce, která se tak stává hrubou a tuhou, což občas vede i ke kloubní imobilitě. Mohou se objevit i systémové projevy s postižením vnitřních orgánů, nejčastěji jsou postiženy plíce, játra a svaly srdce
 
Před aplikací všech gadoliniových kontrastních látek je proto doporučeno provádět laboratorní testy k posouzení funkce ledvin, toto platí absolutně u pacientů starších 65 let. V případě renálního selhávání či u pacientů podstupujících transplantaci jater by měly být použity kontrastní látky méně rizikové a aplikována by měla být co nejnižší dávka. Vyšetření s kontrastní látkou by se nemělo opakovat do 7 dnů. MR kontrastní látka by se měla aplikovat těhotným ženám jen v nejnutnějších případech, kojící matky by po vyšetření měly přerušit kojení na 24 hodin.