Radiologie_a_nuklearni_medicina

6.1 Zobrazování gastrointestinálního traktu

6.1 Zobrazování gastrointestinálního traktu
 
 
 
Trávicí trubici můžeme vyšetřit prakticky od oblasti hypofaryngu až po rektum. Indikace k vyšetření gastrointestinálního traktu jsou široké. Výběr vhodné vyšetřovací metody závisí především na klinických příznacích, anamnéze, základních klinických a laboratorních vyšetřeních a v neposlední řadě na věku a stavu pacienta, proto je úzká spolupráce ošetřujícího lékaře, radiologa, endoskopisty i gastroenterologa velice důležitá.
Prostý RTG snímek má význam především v diagnostice akutních stavů. Metodou první volby se při vyšetření jícnu, žaludku, duodena a tlustého střeva postupně stala fibroskopie a nahradila ve většině případů skiaskopická vyšetření s kontrastní náplní. Největší výhodou fibroskopie je kromě detailního zhodnocení vnitřní lumen trávicí trubice i možnost odebrání vzorku k histologickému a cytologickému vyšetření a v některých případech i provedení okamžitého terapeutického výkonu, například v podobě stavění krvácení. I tato metoda má však některé limitace, jakými jsou zejména intolerance pacienta k tomuto vyšetření, anatomické poměry trávicí trubice, různé patologické stavy a především nemožnost proniknout přes těsnou stenózu. Fibroskopie má též vyšší procento komplikací s možností perforace trávicí trubice.
Vyšetření s kontrastní náplní má v hodnocení lumen srovnatelnou senzitivitu s endoskopií, je však nezastupitelné v případech, kdy fibroskopie selhala. Metodou první volby zůstává při vyšetřování tenkého střeva.
Pro některé funkční změny lze použít radioizotopové metody, stále více se uplatňuje i ultrasonografie, výpočetní tomografie a magnetická rezonance.