Radiologie_a_nuklearni_medicina

5.4 Angiografie hrudníku

5.4 Angiografie hrudníku
 
 
 
Angiografické metody ve vyšetřování hrudníku se vyvíjely od 30. let 20. století po nástupu organických jodových kontrastních látek. V následujících letech nastal obrovský rozmach kardiografických vyšetření, který byl podmíněn rozvojem kardiochirurgie u vrozených a získaných srdečních vad a u ischemické choroby srdeční. Vyvíjejí se nové, bezpečnější kontrastní látky, speciální katetry i speciální techniky. Tento vývoj neustává i dnes, a i když angiografie už přestala být metodou volby při vyšetřeních srdce a plic, je základním prostředkem pro navazující endovaskulární léčbu. Na angiografických vyšetřeních se kromě kardiochirurgů, radiologů a radiologických asistentů podílejí i zdravotní sestry. Mezi nejčastější angiografické metody v oblasti hrudníku patří plicní angiografie, hrudní aortografie a kardioangiografie.