Paliativni_pece

2.6.3 Přežití

2.6.3 Přežití
 
  
Smířit se s identitou člověka, který přežívá, může vyžadovat dlouhou dobu. Mnoho lidí setrvává v neutrální nebo počáteční fázi. V procesu získávání takové identity může jedinec zažívat zlost, neklid, odcizení a rozrušení. Někteří autoři tvrdí, že je to důsledek přerušené, oslabené či odcizené identity. Jestliže komunita úzce interpretuje přežití jako vyléčení, je to na základě očekávání, že přežít znamená, že se život člověka vrátí k „normálu“ – znova budou navázány vztahy, obnoví se pracovní povinnosti a budou znovu zavedeny životní vzorce.
 
Nový začátek je pro přeživší novým úkolem, protože vše je složitější kvůli absenci obecného porozumění přežití. Někteří z přeživších mohou být považováni za „šťastné“, protože jsou naživu, když měli zemřít. Jiní mohou zůstávat závislí na vztazích, které si vytvořily během nemoci. Fáze nových začátků v rámci životního přechodu však znamená pro člověka výzvu k opuštění starých rolí a očekávání, k rozvinutí nové identity, nových hodnot, změněných vztahů a sociálních rolí. Tyto změny mohou být obtížné už kvůli stálé přítomnosti zkušenosti s nemocí jako integrální součástí identity a pocitu, že mnoho lidí v jistém smyslu nikdy nepřekročí neutrální (prahové) stadium a setrvává pouze u částečné adaptace.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše