Paliativni_pece

2.7.2 Význam dobré komunikace v paliativní péči

2.7.2 Význam dobré komunikace v paliativní péči
 
  
O významu komunikace mezi zdravotníky a pacienty a o poradenských dovednostech zdravotníků pojednává rozsáhlá literatura. I v těch pracích, v nichž komunikace není hlavním předmětem zájmu, se často poukazuje na to, že by se měla zlepšit schopnost zdravotníků poskytovat rady a doporučení. Pacienti vládají do zdravotníků velké naděje a očekávají od nich, že budou nejen odborníky na kontrolu symptomů, ale prostřednictvím dobré komunikace budou umět poskytovat psychickou a emoční oporu. Udržování „uklidňující“ konverzace mezi ošetřovatelem a pacientem může být jak pro pacienty, tak pro ošetřovatele „vůdčím principem“ a bude pravděpodobně součástí jejich každodenních interakcí.
 
Pro odborníky pracující v paliativní péči jsou v komunikaci s pacienty zásadní následující tři oblasti schopností:
- diagnostické a posuzovací schopnosti,
- kvalifikovaná reakce na pacientovy potřeby a pocity, jako jsou potřeba reflektující zpětné vazby, napomáhání vyjadřování emocí, potřeba rozpovídat se, schopnost přijetí silných emocí, jako je zlost nebo sklíčenost,
- umění vyhovět jejich potřebě být informován a mít odpovědi na jejich otázky.
 
Lze říci, že tyto schopnosti jsou součástí dobré praxe, vyžadované nejen v paliativní péči, ale obecně v jakémkoli zařízení. Pacienti však na druhé straně mají zvláštní a mimořádné nároky, které mohou jejich potřebu komunikace prohlubovat a jejich situaci komplikovat.
 
 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše