Paliativni_pece

2.7.1 Komunikace v zařízeních paliativní péče

2.7.1 Komunikace v zařízeních paliativní péče
 
  
Komunikace je proces výměny myšlenek nebo informací mezi jednotlivci. Obvykle se uskutečňuje prostřednictvím jazyka:
a) verbálního – který může být mluvený, psaný, tištěný nebo zobrazený na obrazovce,
b) neverbálního – který obvykle odráží postoje a přesvědčení prostřednictvím gest, výrazů tváře nebo řeči těla.
 
Ať již tento proces probíhá jakýmkoli způsobem, komunikující musí být schopni efektivně vyjádřit své myšlenky, protože pacienti i ti, kteří o ně pečují, jsou závislí na informacích od zdravotnických odborníků a odborníků na sociální péči. Efektivní komunikace je proto v paliativní péči věcí zásadního významu. Neefektivní komunikace je naopak zdrojem stížností mnoha pacientů a pečujících.
 
Pacienti paliativní péče vyžadují informace, které by jim pomohli porozumět diagnóze, zvládat chorobu a řešit specifické potřeby. Způsobilost vyhovět jim spočívá ve schopnosti zdravotníků zjistit, jaké informace každý požaduje a sdělit mu, jaké jsou jeho možnosti – tímto způsobem by měl každý obdržet informace, které požaduje, aby mohl participovat na úrovni odpovídající jeho požadavkům. Většina onkologických pacientů chce znát svou diagnózu, prognózu, možné způsoby léčby a jejich vedlejší účinky a jen menší část z nich raději nic vědět nechce. Pokud nastává nesoulad mezi tím, co chtějí pacienti slyšet, obsahem předávaných informací a způsobem, jakým zdravotníci informace sdělují, vznikají problémy.
 
Zdravotníci uznávají, že si musí neustále rozvíjet svou odbornost, zvláště pokud jde o komunikaci s umírajícími pacienty a jejich příbuznými. I když mnoho ošetřovatelů může pokládat své komunikační dovednosti za nedostatečné pro paliativní péči, všichni mají schopnost sociální komunikace, která se může stát základem pro získávání dalších dovedností v interpersonálních vztazích a komunikaci. V literatuře lze nalézt mnoho studií vztahujících se ke „komunikaci ve zdravotnických zařízeních“, jde však často o popisné nebo názorové články, zdůrazňující význam kvalitní komunikace a předávání informací. Většina této literatury pochází z rozvinutého světa a byla napsána ošetřovateli. Výzkum různých aspektů komunikace je - zvláště v rámci paliativní péče – spíše v počátcích.