Paliativni_pece

3.7.4 Paliativní podávání sedativ

3.7.4 Paliativní podávání sedativ
 
  
U značného počtu pacientů v terminálním stadiu zůstává podávání sedativ nezbytné. Mnozí zdravotníci pracující v paliativní péči se domnívají, že podávání sedativ nemá s eutanázií nic společného. Vlastně jsou přesvědčeni, že podáváni sedativ jakožto poslední terapie a nejintenzivnější forma kontrola bolesti a symptomů dělá eutanázii zbytečnou. Existují však i jiní, kteří zastávají názor, že podávání sedativ není nic jiného než „pomalá eutanázie“ – maskovaná, pokrytecká a zřídkakdy humánní forma eutanázie či ukončení života.
 
Z toho všeho plyne závěr, že v oblasti, kde mají zásadní význam dávky a kombinace léků (například kdy předávkování představuje velmi reálně riziko zkrácení života), jsou skutečně podávané dávky a kombinace přiměřené konkrétním potížím, které mají být zmírněny. Pokud subjektivní záměr léčit refrakterní symptom není převeden do adekvátního a přiměřeného zákroku (tzn., že pacientovi se nepodá jen tolik léků, kolik je nutné), pak buď daný záměr nebyl opravdovým záměrem, nebo opravdovým byl, ale byl narušen jinými konkurenčními záměry, nebo se jej nezdařilo realizovat kvůli nedostatečným zkušenostem a nedostatečné odbornosti lékaře. Kdokoli, kdo se nezajímá o adekvátnost nebo přiměřenost dávek, nepodává sedativa, ale provádí eutanázii nebo ukončuje život bez žádosti pacienta.