Fyziologie

2.3 Tvorba krve

2.3 Tvorba krve
 
 
Tvorba krevních buněk – hem(at)opoeza
Krevní buňky se tvoří v kostní dřeni. U dětí je krvetvornou většina kostní dřeně, u dospělých pak jen tzv. červená kostní dřeň v osovém skeletu (např. obratle, pánev, hrudní kost) a proximální části dlouhých kostí končetin.
Krvetvorba vychází z tzv. kmenových buněk, které jsou schopné sebeobnovy a postupně se jsou schopny přeměnit na jednotlivé buňky. Tento vývoj může zahrnovat mnoho buněčných dělení a je regulován různými působky (cytokiny, interleukiny) a vyžaduje speciální prostředí kostní dřeně a spolupráci buněk.
  
Tvorba červených krvinek – erytropoeza
Hlavním faktorem pro tvorbu červených krvinek a její regulaci je erytropoetin. Je to látka (glykoprotein) tvořená v ledvinách, která stimuluje vyzrávání předchůdců (prekurzorů) červených krvinek v kostní dřeni, které by bez něj zanikaly. Erytropoetin se tvoří v určitém množství trvale, aby bylo možné doplňovat nové červené krvinky za ty, které zanikly. Je-li v těle nedostatek kyslíku (hypoxie) či došlo-li ke ztrátě krve, erytropoetinu se začne tvořit mnohonásobně více a tím se více stimuluje kostní dřeň k produkci nových červených krvinek. Erytropoetin existuje i v lékové podobě a používá se při nedostatku přirozené tvorby (selhání ledvin), při stimulaci kostní dřeně a rovněž je někdy zneužíván k dopingu.
 
Nezralé červené krvinky v kostní dřeni, které ještě mají jádro, se označují jako (erytro)blasty, poslední, již bezjaderná forma, která se již vyplavuje do krve, je retikulocyt; během dvou dnů se mění na zcela zralý erytrocyt. V kostní dřeni se všechny tyto prekurzory dělí a postupně vyzrávají.
 
Kromě erytropoetinu je k tvorbě červených krvinek třeba v závěrečné fázi železo (je obsaženo v krevním barvivu hemoglobinu), vitamíny B12 a listová kyselina (jsou důležité pro dělení buněk a tvorbu DNA).
Nedostatečná tvorba erytrocytů je jednou z příčin anémie. 
 
Tvorba bílých krvinek – leukopoeza je částečně odlišná pro jednotlivé typy, zejm. lymfocyty a myeloidní buňky (monocyty a granulocyty). Myeloidní buňky vznikají ze svých prekurzorů v kostní dřeni, ve vývoji lymfocytů pak má vliv i lymfatická tkáň (tymus – brzlík, lymfatické uzliny).
  
Tvorba destiček probíhá z velkých buněk v kostní dřeni zvaných megakaryocyty.