Fyziologie

13.6 Základní pojmy

13.6 Základní pojmy
 
 
V této části budou probrány funkční důsledky poruch žláz s vnitřní sekrecí. Konkrétní choroby a jejich příčiny jsou podrobněji probírány v patologii.
 
Základní pojmy
Endokrinologické poruchy se hodnotí podle míry změn funkce. Jako eufunkce se označuje normální, nezměněná, „dobrá“ funkce.
Hyperfunkce je zvýšená funkce.
Hypofunkce je snížená funkce.
 
Stav, kdy je funkce endokrinní žlázy změněna (ať už jako hyperfunkce nebo hypofunkce) v důsledku poruchy, poškození či onemocnění přímo dané žlázy, se označuje jako primární (někdy též periferní v případě žláz řízených hypothalamo-hypofyzárním systémem). Je-li výsledná funkce žlázy změněna nikoliv při jejím onemocnění, ale v důsledku poruchy její regulace (např. nadřazenou žlázou), označuje se tato porucha jako sekundární (někdy též centrální v případě žláz řízených hypothalamo-hypofyzárním systémem).
Pokud žláza i její regulace je v pořádku, ale tkáně jsou na hormon necitlivé, označuje se porucha jako receptorová.
 
Změny hormonů u primární a sekundární poruchy funkce ukazuje následující tabulka. Tučně je vyznačena prvotní porucha.
 
V některých případech vznikají příznaky hyperfunkce v důsledku zvýšené tvorby hormonu mimo danou žlázu. To se označuje jako ektopická produkce hormonů a tímto ektopickým místem je často nádor i zcela mimo endokrinní systém (např. nádory plic mohou produkovat některé hormony).