Fyziologie

6.11 Tlusté střevo a konečník

6.11 Tlusté střevo a konečník
 
  
Tlusté střevo slouží jako rezervoár zbylé tráveniny a stolice a reguluje množství vstřebané vody a iontů.
 
Tlusté střevo vykonává pohyby posouvající tráveninu směrem ke konečníku. Rychlost průchodu je zvýšena obsahem nevstřebaných látek, zejm. vlákniny. Během přesunu se vstřebává především voda s ionty, vstřebá se cca 90 %. I tak je stolice tvořena následně ještě ze tří čtvrtin vodou. Dále stolice obsahuje velké množství mrtvých bakterií (jednu třetinu až polovinu tuhé, tj. bezvodé části), dále různé zbytky bakterií, buněk, neztrávenou potravu (zejm. vlákninu) atp.
 
Tlusté střevo obsahuje velké množství bakterií. Nejznámější je Escherichia coli, ale většina bakterií je tzv. anaerobní, tj. přežívající pouze bez přítomnosti kyslíku. Jsou schopny rozkládat neztrávené zbytky potravy (zejm. vlákninu), tvořit střevní plyny, u člověka částečně přispívají k tvorbě vitaminu K. Jejich správné složení je důležité pro činnost střeva, narušení přirozené bakteriální flóry (např. antibiotiky) vede k průjmům i dalším příznakům.
  
Stolice je vyprazdňována defekací. Její přesun do konečníku (rekta) vyvolá reflex, který spustí velkou peristaltickou vlnu v tlustém střevě. Objeví se nucení na stolici a uvolňuje se vnitřní řitní (anální) svěrač. Nucení může být vůlí oddalováno, čímž reflex na určitou dobu vyhasne (potlačení nucení na stolici). K vyprázdnění dojde „se souhlasem“ vyšších etáží (vůle), následně se uvolní  zevní svěrač, po nádechu se zapojí břišní svaly, aby stoupl nitrobřišní tlak (břišní lis) a dojde k odchodu stolice. Míra nutkání závisí i na konzistenci stolice, velké množství tekuté stolice (průjem) může být hůře udržitelné a reflex obtížně potlačitelný. Ve stolici jsou i produkty činnosti bakterií vč. látek sirných (např. sirovodík), které způsobují zápach stolice.
 
Kromě tráveniny a tekutiny je v tlustém střevě velký obsah střevních plynů. Původ plynů je: 
- spolykaný vzduch
- plyny tvořené bakteriemi
- plyny pronikající do střeva z krve
 
Za den je v tlustém střevě až 10 litrů plynů, nicméně velká většina se vstřebá, podobně jako se vstřebají plyny i z horních částí trávicí trubice. Zbylý asi půllitr ve střevě je přítomen, občas odchází konečníkem jako flatus. Plyn je vidět i na rentgenovém snímku a při poklepu na břicho vytváří charakteristický bubínkový poklep. Větší tvorba plynů se označuje meteorismus a jejich časté vypouštění jako flatulence. Tvorba plynů je ovlivněna složením potravy (klasicky je zvyšují luštěniny), složením a množstvím bakterií, vyšším polykáním vzduchu (aerofagie), některými onemocněními trávicího ústrojí či jater. Výrazná flatulence provází zrychlenou činnost tlustého střeva, třeba i psychického původu. Naopak hromadění plynů, které nemohou odcházet, způsobuje až bolestivé stavy a závažné je při střevní neprůchodnosti, kde přispívá k jeho rozpětí a poškození.
 
Složení střevních plynů je různé, jde o dusík ze vzduchu, metan, vodík, oxid uhličitý aj. 
Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše