Fyziologie

8.1.5 Obezita

8.1.5 Obezita
 
  
Obezita (otylost) je stav, kdy se v těle nadměrně hromadí energetické zásoby, tj. tělesný tuk, což zvyšuje tělesnou hmotnost a mění tělesné proporce. Zejména je však obezita rizikovým faktorem pro další onemocnění a prokazatelně zkracuje očekávanou dobu života.

Pro hodnocení tělesné hmotnosti slouží tzv. body mass index (BMI) a množství tělesného tuku (měřené např. impedančně).
BMI = tělesná hmotnost v kg / druhá mocnina výšky (m)
Normální rozmezí hodnot pro BMI je 20-25, hodnota nad 25 se označuje nadváha, nad 30 pak obezita. U množství tělesného tuku je u mužů normální hodnota do 15–20 % a u žen do 25 %).
 
Příčiny obezity
Obezita je vždy projevem dlouhodobě pozitivní energetické bilance, tj. vyššího příjmu energie než jejího výdeje. Z hlediska příčin se dělí na primární a sekundární.
Primární obezita je způsobena nadměrným příjmem potravy při nízkém výdeji, aniž je přítomna zřetelná chorobná porucha. Uplatňují se vlivy dědičné i získané (způsob stravování v raném dětství, v rodině), vlivy sociální (reklama, fast-foody, ekonomicko-sociální situace rodiny), psychické (stresy, útěk od problémů do jídla atp.). V posledních letech byl učiněn značný pokrok ve znalostech regulace příjmu potravy, ale nepodařilo se u lidí objevit jasnou příčinu, která by obezitu většiny lidí jednoduše vysvětlila. V současnosti se ve vyspělých zemích hovoří o epidemii obezity, a to už u dětí, které se jak špatně stravují, tak málo pohybují.

Sekundární obezita je mnohem vzácnější, max. představuje 5 % a doprovází některá onemocnění především hormonální či onemocnění hypothalamu. K obezitě mají tendenci lidé s nízkou funkcí štítné žlázy či naopak nadprodukcí glukokortikoidů, tj. hormonů kůry nadledvin (Cushingova nemoc). Dalšími příčinami jsou některé vzácné, někdy vrozené syndromy.
 
Typy obezity
Obezita se dělí na tzv. obezitu s hromaděním tuku v břišní oblasti, nejen v podkoží, ale i uvnitř břicha, čili obezitu mužského typu (podle vzhledu takové osoby typu „jablko“). Lze ji zjistit měřením obvodu pasu, je typická pro metabolický (Reavenův) syndrom a je spojena s kardiovaskulárními riziky.
Obezita s hromaděním tuku kolem boků se nazývá obezitou ženského typu (podle vzhledu „hruška“). Není tak závažná s ohledem na kardiovaskulární komplikace, ale některé závažné důsledky má rovněž.
 
Komplikace obezity
Ke komplikacím obezity mužského typu patří především:
- porucha glukózové tolerance až riziko vzniku cukrovky (diabetes mellitus 2. typu)
- častější vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze)
- urychlení aterosklerózy
- vysoké riziko kardiovaskulárních nemocí (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda).

Uvedené stavy se často ještě s poruchou lipidového metabolismu (vysoká koncentrace cholesterolu aj.) sdružují do tzv. metabolického (Reavenova) syndromu.

Další komplikace obezity bez ohledu na typ jsou:
- nemoci pohybového aparátu (artróza)
- kožní nemoci, opruzení, infekce
- vyšší riziko krevních sraženin a embolií (tromboembolické komplikace)
- žilní městky (varixy) na dolních končetinách

Je rovněž prokázán nepříznivý vliv obezity na vznik některých zhoubných nádorů vč. gynekologických.

Komplikací výrazné obezity je rovněž tzv. syndrom spánkové apnoe, kdy jedinci kromě silného chrápání v noci na chvíli přestanou ve spánku dýchat (apnoe). Pak se opět proberou a to se opakuje během noci. Rizikem je zhoršené dodání kyslíku do krve a tkáním a výrazné narušení srdce a krevního oběhu.