Fyziologie

3.2 Hlavní buňky imunitního systému

3.2 Hlavní buňky imunitního systému
 
  
Lymfocyty jsou skupina bílých krvinek, dělí se na B a T.
B-lymfocyty (B-buňky) se po aktivaci antigenem mohou diferencovat až do stadia plasmatických buněk (plasmocyty), které produkují protilátky (imunoglobuliny).
T-lymfocyty (T-buňky) mají funkce regulační či pomocné. Název T je odvozen od brzlíku (tymus), který je pro jejich vývoj nezbytný.
 
Patří k nim:
- pomocné T-lymfocyty (T helper) – jsou nezbytné pro průběh imunitních reakcí včetně produkce protilátek
- cytotoxické T-lymfocyty (Tc) – popsány detailněji v oddílu Buněčná imunita
- supresorové lymfocyty (Ts) – potlačují funkce Tc buněk i B-lymfocytů, tlumí tak imunitní reakci, aby se zastavila a nepoškozovala vlastní organismus
 
Podle znaků na povrchu buněčné membrány se helper buňky označují CD4, ostatní dva typy jsou CD8. Lymfocyty patří k specifické imunitě, jsou schopny reagovat s konkrétním antigenem.
  
lymfatickcá uzlina


  
Makrofágy vznikající z krevních monocytů, jsou schopny fagocytózy, ale mají i regulační funkce, produkují cytokiny stimulující imunitní děje. Po vycestování z krve se monocyty usazují v různých tkáních, stávají tzv. tkáňovými makrofágy. Stejně jako dendritické buňky  „předkládají“ antigeny ostatním imunitním buňkám (tzn. že po zpracování např. cizího mikroorganismu vystaví jeho antigeny na svém povrchu, a tyto antigeny jsou rozeznány dalšími buňkami, které proti těmto antigenům, a tudíž mikroorganismům, následně reagují). Dendritické buňky a makrofágy představují důležité propojení mezi přirozenou a adaptivní imunitou.


Granulocyty jsou další skupinou bílých krvinek. Neutrofilní granulocyty jsou zejména fagocytující buňky, účastní se zánětu, mohou být i zdrojem poškození, protože obsahují četné enzymy, které likvidují pohlcené mikroorganismy, ale za určitých okolností mohou poškodit vlastní tkáň. Eozinofilní a čátečně též bazofilní granulocyty se podílejí zejm. na alergických reakcích.