Fyziologie

11.2 Další funkce ledvin

11.2 Další funkce ledvin
 
  
Produkce erytropoetinu
Ledviny produkují hormon regulující erytropoezu – erytropoetin. Stimulem je nízké množství kyslíku (hypoxie), ať už z důvodu anémie či při malém sycení krevního barviva kyslíkem, např. při plicních chorobách nebo při pobytech ve vysokých nadmořských výškách.
 
Ledviny a acidobazická rovnováha
Ledviny vstřebávájí bikarbonát a vylučují protony. Tato činnost je v principu alkalizující, ale protože tělo se za normálních okolností okyseluje, udržují tím normální acidobazickou rovnováhu. Pokud je tělo více alkalizováno, mohou nadbytečné bikarbonáty vylučovat do moči a tělo naopak okyselovat.
Ledviny představují významnou metabolickou složku regulace acidobazické rovnováhy.
 
Ledviny a fosfokalciový metabolismus a kosti
V ledvinách se vstřebává vápník i fosfáty, tyto děje jsou regulovány parathormonem, který vstřebávání vápníku zvyšuje a naopak snižuje vylučování fosfátů.
Druhým faktorem je aktivace vitaminu D v ledvině. Tím se vitamin D stává podstatně účinnějším na vstřebávání vápníku ve střevě.
Správná činnost ledvin je tak klíčová pro kosti.
 
Systém renin-angiotenzin-aldosteron
Tento systém je klíčovým regulačním mechanismem vnitřního prostředí, udržení dostatečného množství (objemu) tekutin v cévách.
Ledviny jsou schopny registrovat objem tekutin v cévách na základě registrace tlaku ve vas afferens (baroreceptory) a dále sledují průtok chloridu sodného oblastí macula densa, což je část distálního tubulu (anatomicky) v blízkosti glomerulu (chemoreceptory). Na základě těchto signálů (pokles tlaku, pokles průtoku solí) dochází v juxtaglomerulárním aparátu k sekreci reninu. Renin je enzym štěpící peptidy (endopeptidáza) – odštěpuje z krevní bílkoviny angiotenzinogenu peptid angiotenzin I. Ten se pak dalším enzymem angiotenzin konvertujícím enzymem (běžná je angl. zkratka ACE) mění na angiotenzin II. Ten stimuluje v kůře nadledvin sekreci aldosteronu, který zvyšuje zpětné vstřebávání sodíku (a vody) a vylučování draslíku. Navíc angiotenzin II má vazokonstrikční účinky (zužuje cévy, zvyšuje tlak krve), zvyšuje žízeň i chuť na sůl. Výsledkem je zadržování solí a tekutin a opětovný vzestup tlaku krve a náplně krevního řečiště. Angiotenzin II působí i na mesangium a má i další systémové účinky.
Tvorbu reninu dále zvyšuje sympatická inervace, naopak angiotenzin II a aldosteron ji zpětnou vazbou opět tlumí, stejně jako úprava tlaku krve v ledvině.