Fyziologie

2.9 Krvácivé stavy

2.9 Krvácivé stavy
 
 
Krvácivé stavy vznikají z poruchy jednoho nebo více složek zástavy krvácení – tedy cév, krevních destiček nebo (hemo)koagulace.
 
Poruchy cév mohou být vrozené, zánětlivé nebo jsou spojeny s těžkým nedostatkem vitaminu C (kurděje).
 
Krevní destičky (trombocyty) mohou mít špatnou funkci (trombocytopatie) nebo je jich nízký počet (trombocytopenie).
Funkce destiček je snížena např. po podání acetylsalicylové kyseliny, čehož se využívá i léčebně k prevenci infarktu myokardu (začíná jako srážení krve v aterosklerózou poškozené věnčité tepně).
Nedostatek destiček vzniká při jejich špatné tvorbě v kostní dřeni (útlum kostní dřeně, leukémie), jejich nadměrném ukládání ve velké slezině, spotřebě při těžkém krvácení nebo často též zkrácením jejich života, např. v důsledku autoimunitního onemocnění.
Destičková krvácení se vyznačují poruchou prvotní zástavy krvácení, časté je krvácení do kůže (modřiny či tečkovitá krvácení) a do sliznic (z dásní, z nosu, ale i do mozku či oka).
 
Poruchy koagulace (koagulopatie) jsou nejčastěji způsobené nedostatkem koagulačních faktorů. Může jít o dědičně podmíněný nedostatek jednoho faktoru – nejčastější je hemofilie A, u níž je nedostatek faktoru VIII – nebo se netvoří více faktorů z jiných důvodů. K nejčastějším patří těžké jaterní onemocnění (řada faktorů se tvoří v játrech) nebo nedostatek vitaminu K. Při poruše koaguace dochází ke krvácení do kloubů, svalů, nedostatečné zástavě krvácení při úrazech či chirurgických výkonech.
 
Zásadním problémem všech stavů je jednak možnost spontánního (samovolného) krvácení nebo nedostatečné zástavy krvácení po poranění či chirurgickém či jiném lékařském zákroku, někdy i po pouhé aplikaci injekce.
V opačném stavu naopak hrozí vznik krevní sraženiny – trombózy.