Fyziologie

12.2.3 Poruchy objemu tělesných tekutin a osmolarity

12.2.3 Poruchy objemu tělesných tekutin a osmolarity
 
 
Pro objem tekutin a jejich poruchy používáme tyto pojmy:
- normovolémie – normální objem
- hypervolémie – zvýšený objem
- hypovolémie – snížený objem
 
Pro změny osmolarity, resp. tonicity používáme termíny:
- izoosmolarita, resp. izotonicita – tzn. že obě prostředí jsou stejně osmolární, resp. mají stejný osmotický tlak
- hyperosmolarita, resp. hypertonicita – tzn. že jedno prostředí – myšleno obvykle intersticiální – má vyšší osmolaritu, resp. vyšší osmotický tlak (než buňky)
- hypoosmolarita, resp. hypotonicita – tzn. že jedno prostředí – myšleno obvykle intersticiální – má nižší osmolaritu, resp. nižší osmotický tlak (než buňky)
Při izotonicitě nedochází k žádným osmotickým dějům, resp. jejich účinek je vyrovnaný, žádné tekutiny se výsledně nepřemísťují.
Při hypertonicitě přestupuje voda z buněk do intersticia, buňky vodu ztrácejí a zmenšují se.
Při hypotonicitě přestupuje voda z intersticia do buněk, buňky vodu získávají a zvětšují se.