Poruchy vylučování hypofyzárních hormonů se projeví jako sekundární poruchy hypofýzou řízených endokrinních žláz (v případě poruch ACTH, TSH a gonadotropinů) či samostatně v případě růstového hormonu a prolaktinu.

Pro sníženou funkci adenohypofýzy se používá termín hypopituitarismus – může postihnout jen některé hormony nebo celou adenohypofýzu se všemi hormony.

Nadbytek ACTH – zvýšená produkce glukokortikoidů, sekundární hyperkortikalismus

Nadbytek TSH – zvýšená produkce hormonů štítné žlázy, sekundární hypertyreóza

Nadbytek gonadotropinů (FSH, LH) – zvýšená produkce pohlavních hormonů

 

V dětství se projeví nadměrným růstem – gigantismem. V dospělosti již nemůže člověk růst do výšky (v pubertě došlo k uzavření, osifikaci růstových štěrbin dlouhých kostí) a rostou jen okrajové (akrální) části těla – proto se nemoc jmenuje akromegalie. Jde o nos, prsty, uši, okolí kloubů atd. Bývá vyšší tlak krve a sklon k cukrovce.

 

U žen může nastat až sekrece mléka i mimo těhotenství, resp. kojení – galaktorea. Zároveň je často vymizelá menstruace a žena nemůže otěhotnět. U muže dochází k zvětšení prsů – gynekomastii.

 

Nedostatek ACTH – snížená produkce glukokortikoidů, sekundární hypokortikalismus

Nedostatek TSH – snížená produkce hormonů štítné žlázy, sekundární hypotyreóza

Nedostatek gonadotropinů (FSH, LH) – snížená produkce pohlavních hormonů a poruchy pohlavních žláz, nevyzrávání pohlavních buněk, neplodnost. Dojde-li ke stavu před pubertou, nevyvíjejí se ani sekundární pohlavních znaky. Stav se označuje jako sekundární hypogonadismus.

 

V dětství se projeví malým růstem – nanismem. V dospělosti nejsou důsledky chybění či nedostatku růstového hormonu tak zřetelné, nicméně mohou přispívat k špatné regulaci metabolismu a celkovému pocitu zdraví.

 

Projeví se problémy s laktací (tvorbou mléka) a kojením.