Fyziologie

11.1.1 Princip a funkční stavba ledvin

11.1.1 Princip a funkční stavba ledvin
 
  
Základem tvorby moči je ultrafiltrace krevní plasmy. Vzniklý ultrafiltrát – primitivní moč – dále protéká soustavou tubulů, v nichž je dále upravována, tj. většina vody je vstřebána, naopak jiné látky jsou do moči vylučovány a v moči jsou zahuštěny. Výsledkem je finální moč.
Ledviny jsou v retroperitoneálním prostoru, chráněny svaly i tukovým pouzdrem, mají pevné pouzdro a krev do nich přivádí ledvinová tepna (a. renalis), která odstupuje přímo z aorty. Makroskopicky je na řezu patrná kůra a dřeň.
 
Vlastní funkční stavba odpovídá uvedeným procesům tvorby moči. Jednotkou je nefron, který začíná klubíčkem krevních kapilár (glomerulem), do něhož vede krev přívodnou tepénkou (vas afferens) a zpět vychází rovněž tepénkou (vas efferens). Glomeruly se vyskytují buď v povrchové části kůry, v její střední části či velmi blízko dřeně. Z glomerulu se plasma pod vysokým tlakem filtruje do Bowmanova pouzdra, v němž se tak shromažďuje primární moč.
 
Primární moč vytéká soustavou tubulů (kanálků):
- proximální tubulus,
- Henleova klička,
- distální tubulus.
Distální tubuly z různých nefronů pak přecházejí do
- sběracího kanálku
 
Zatímco glomeruly, proximální a distální tubulus jsou v kůře ledvin, Henleova klička a sběrací kanálky zasahují do dřeně. Henleova klička zasahuje tím hlouběji do dřeně, čím je glomerulus příslušného nefronu uložen v kůře hlouběji, tj. blíže dřeni.
Nefronů je v každé ledvině cca 1 milion; je to zhruba trojnásobek nutného množství, což představuje rezervu ledviny jako orgánu.
 
Nezbytnou součástí funkce ledvin je jejich cévní zásobení a zvláštní uspořádání cév uvnitř ledviny. Z tepének odstupují přívodné cévy do glomerulů, kde vzniká vysokotlaké klubíčko kapilár k ultrafiltraci primární moči, z něhož vystupuje opět tepénka (!). V kůře jsou kapiláry okolo tubulů, aby sloužily zejm. zpětnému vstřebávání látek a vody z primární moči; do dřeně probíhají jako vlásenkovité cévy vedoucí podél ramének Henleovy kličky (jde o tzv. vasa recta). Ta slouží vytváření protiproudového multiplikačního systému (viz dále).
Většina krve směřuje do kůry, jen asi 10 % do dřeně. Slouží především filtraci, nikoliv pouhému krevního zásobení ledvinové tkáně. Proto je arteriovenózní diference poměrně malá.
 
Tlaky v jednotlivých částech cirkulace v ledvinách jsou zhruba následující. Tlak v renální tepně odpovídá krevnímu tlaku v tepenné části řečiště (např. 120/70), výrazný pokles tlaku nastává ve vas afferens, takže v klubíčku v glomerulu je tlak cca 40-60 (cca ½ polovina systolického tlaku v tepnách), další pokles je ve vas efferens.
Důležitá je role vas afferens, která mírou svého rozšíření či zúžení reguluje průtok krve glomerulem a udržuje ho do velké míry konstatním a nezávislým na systémovém tlaku krve (tzn. že lidé s arteriální hypertenzí, např. tlakem 170/100 nemají vyšší tlak v glomerulu než osoby s normálním tlakem 120/70).
Žilní systém provází systém tepenný (samozřejmě až za glomerulem). Významnou součástí i lymfatický oběh.