Fyziologie

4.7 Hypoxie

4.7 Hypoxie
 
  
Jako hypoxie se označuje nedostatek kyslíku, přičemž může jít o nedostatek v celém organismu (systémová, celková hypoxie) nebo jen v jeho části (lokální, místní hypoxie).
 
Rozlišují se 4 základní typy hypoxie:
- hypoxická
- anemická
- cirkulační
- histotoxická
 
Hypoxická hypoxie
Při této hypoxii je snížen parciální tlak kyslíku v tepenné krvi a tudíž je sníženo i sycení krevního barviva hemoglobinu, takže klesá i množství kyslíku v krvi a proto hypoxie zasahuje celý organismus. Tento stav se nazývá hypoxémie. Saturace (nasycení) se běžně měří v akutní medicíně, a to tzv. pulzním oxymetrem (přiloženým na prst). Tato hypoxie vzniká nejčastěji v důsledku závažnějšího onemocnění dýchacího ústrojí – akutně např. při těžkém zápalu plic, pneumothoraxu, otoku plic. Z dlouhodobějších nemocí k ní vede např. rozedma plic při chronické obstrukční plicní nemoci, plicní fibróza. Porušeny mohou být při těchto stavech alveolární ventilace, difuze či poměr ventilace/perfuze.
Přirozeně tento stav nastává při pobytu ve vysokých nadmořských výškách.
 
Anemická (transportní) hypoxie
Tato hypoxie je způsobena poruchou transportu kyslíku v krvi, nejčastěji při nedostatku krevního barviva hemoglobinu. To je při anémii. Vzácněji při poškození hemoglobinu (např. otravě oxidem uhelnatým nebo při jeho změně v důsledku otravy dusičnany u novorozenců a kojenců).
Parciální tlak kyslíku v arteriální krvi je při této hypoxii normální, ale protože je málo přenášeče, přesto je kyslíku v arteriální krvi méně. Proto rovněž zasahuje celý organismus.
 
Cirkulační hypoxie
Tento stav je způsoben poruchou krevního oběhu, místní či celkovou. V arteriální krvi je sice kyslíku dost, ale k tkáním krev nepřitéká v dostatečné míře v důsledku zúžení přívodné cévy (např. aterosklerózou, spasmem či vazokonstrikcí, ucpáním cévy např. trombem či embolem), tkáním se tak opět nedostává dost kyslíku. Nedokrvení tkání se označuje jako ischémie, proto tento typ cirkulační hypoxie je ischemická hypoxie. Příkladem takových stavů je např. ischemická choroba (srdeční či dolnich končetin), šokový stav s rozsáhlou vazokonstrikcí ve většině organismu. Úplná zástava přítoku krve by vedla k odumření (infarktu, nekróze).
Jiným typem je hypoxie stagnační – při ní se hromadí krve v dané oblasti většinou zamezením žilního odtoku, typické je to při vzniku sraženiny v žíle (při žilní trombóze).
 
Histotoxická hypoxie
Stav, kdy tkáně organismu nemohou využít kyslík, ačkoliv k nim přitéká dostatek krve s dostatkem kyslíku. Přesto nedochází k výrobě energie. Klasickým stavem je otrava kyanidy („cyankáli“). Jsou zablokovány enzymy v buňce zodpovědné za využití kyslíku a tvorbu energie.
  
Důsledky hypoxie a snaha organismu ji kompenzovat
V důsledku hypoxie nemůže metabolismus využívat kyslík a spalovat živiny až na oxid uhličitý s velkým ziskem energie (aerobní metabolismus). Místo toho probíhá metabolismus anaerobní, při němž vzniká mléčná kyselina (laktát) a energetická účinnost je mnohem nižší. Navíc mléčná kyselina okyseluje organismus či tkáň (vzniká tzv. metabolická laktátová acidóza). Místně se uplatňuje při únavě svalu.
 
Organismus se snaží hypoxii či její důsledky odstranit či zmírnit. K hlavním mechanismům (které se však nemohou vždy uplatnit) patří:
- zvýšené dýchání (není-li ovšem jeho porucha sama příčinou)
- zvýšení množství červených krvinek (nejde-li ovšem primárně o hypoxii anemickou)
- zvýšení činnosti srdce a oběhu (nejde-li o hypoxii celkovou cirkulační)
- změny metabolismu
- zvýšení počtu kapilár v tkáních