Fyziologie

6.8 Hltan (farynx) a jícen (ezofagus)

6.8 Hltan (farynx) a jícen (ezofagus)
 
  
Jde o část trávicí soustavy přenášející potravu do žaludku. Dochází zde tedy k polykání, potrava není v těchto úsecích trávena. Polykání lze navodit vůlí, ale je to i reflex (polykací reflex), dotkne-li se potrava kořene jazyka, hltanu či patrových oblouků. Dojde k postupnému přesouvání potravy (sousta – bolusu) jícnem do žaludku. V jícnu probíhají peristaltické vlny, které posunou tráveninu do žaludku. Při přechodu do žaludku se musí uvolnit dolní jícnový svěrač, který naopak musí mimo polykací akt hránit jícen před průnikem kyselého žaludečního obsahu zpět do jícnu.
Inervace těchto orgánů je zejm. z IX. a X. hlavového nervu, jejichž jádra jsou v mozkovém kmeni. Polykání má část vůlí neovladatelnou i ovladatelnou (k polykání se můžeme „rozhodnout“, nicméně jeho další část pak proběhne nezávisle na naší vůli, nelze ho již „zastavit“).
 
Polykání má tři fáze:
- ústní
- hltanovou
- jícnovou
 
Velmi důležitým dějem při polykání je uzavření hrtanu (laryngu). Zvednutí hrtanu a uzavřením záklopky hrtanové (epiglotis) dojde k zabránění vdechnutí sousta (porušení této souhry může mít závažné důsledky, lehkou formou je „zaskočení sousta“ s kašlem).