Kazuistiky

8.5.3 Posouzení psychického stavu

8.5.3 Posouzení psychického stavu
 
 
VĚDOMÍ       
Subjektivně: „V pořádku.“
Objektivně: lucidní, vigilní
 
ORIENTACE
Subjektivně: „Orientovaná jsem. Místem vím, kde jsem, časem vím, kolikátého je a osobou, kdo jsem, také vím.
Objektivně: pacientka je plně orientována místem, časem, osobou i situací
 
NÁLADA
Subjektivně: „Tak je strašná, cítím se opravdu mizerně. Nevím, jestli je to deprese, ale tak nějak si ji představuji.“
Objektivně: emotivita plochá, depresivní, anhedonie při hovoru odklonitelná (v.s. disimulace); Beckova škála depresivních příznaků: hraniční nález 25 bodů – těžká deprese
 
PAMĚŤ
Staropaměť
Subjektivně: „V pořádku.“
Objektivně: výbavnost z minulosti v normě
Novopaměť
Subjektivně:  „V pořádku. Asi bohužel. Radši bych zapomněla.“
Objektivně: krátkodobá paměť v normě
 
MYŠLENÍ     
Subjektivně: „V hlavě se mi honí různé myšlenky, radši bych nemyslela.“
Objektivně: bez bludné produkce, na otázky odpovídá přiléhavě; TS myšlenky popírá, NGASR (Nurses Global Assessment of Suicide Risk): 5 bodů – nízké riziko agresivního a sebevražedného chování
 
TEMPERAMENT   
Subjektivně: „Asi melancholik, teď jsem strašně unavená. Nebo vyčerpaná.“
Objektivně: pacientka působí introvertně, přes depresivní projevy nelze hodnotit; udává zvýšenou vyčerpanost a únavu
 
SEBEHODNOCENÍ
Subjektivně: „Slabá“
Objektivně: úzkostná, paranoidně-depresivní
 
VNÍMÁNÍ ZDRAVÍ  
Subjektivně: „To je to nejdůležitější.“
Objektivně: pacientka si uvědomuje důležitost zdraví a řadí ho na první místo v žebříčku hodnot
 
VNÍMÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU
Subjektivně: „Teď jsem na tom opravdu špatně. Psychicky. A fyzicky se cítím strašně vyčerpaná.“
Objektivně: pacientka má na svůj zdravotní stav náhled, kritická k situaci
 
REAKCE NA ONEMOCNĚNÍ A PROŽÍVÁNÍ ONEMOCNĚNÍ
Subjektivně: „Jsem slabá, že jsem se dostala až sem. Sama to nezvládnu. Potřebuju pomoc.“
Objektivně: pacientka je paranoidně-depresivní, vyčítá si, že nehodě nezabránila; sama vyhledala odbornou pomoc
 
REAKCE NA HOSPITALIZACI  
Subjektivně: „Zatím nevím. Musí mi pomoc.“
Objektivně: dobrovolný vstup, pacientka spolupracuje, k léčbě motivována
 
ADAPTACE NA ONEMOCNĚNÍ            
Subjektivně: „S tím se nedá vypořádat.“
Objektivně: spolupracující, s náhledem
 
PROJEVY JISTOTY A NEJISTOTY
Subjektivně: „Nevím“
Objektivně: patrná úzkost a tenze
 
ZKUŠENOSTI Z PŘEDCHÁZEJÍCÍCH HOSPITALIZACÍ (IATROPATOGENIE, SORRORIGENIE)
Subjektivně: „Kromě porodnice jsem nikdy nikde nebyla.“
Objektivně: první hospitalizace a prvokontakt s psychiatrií