Kazuistiky

28.7.2 Strach (00148)

28.7.2 Strach (00148)
 
 
Strach (00148)
Doména 9: Zvládání/tolerance zátěže
Třída 2: Reakce na zvládání zátěže
Definice: Reakce na vnímané ohrožení, které je vědomě rozpoznáno jako nebezpečí.
 
Určující znaky:
- uvádí obavy
- uvádí strach
- uvádí zvýšené napětí
- fyziologické - zrychlený pulz
Související faktory:
- oddělení od podpůrného systému v potenciálně stresující situaci (hospitalizaci, nemocniční procedury)
 
Priorita: střední
Dlouhodobý cíl: Pacientka nepociťuje strach - od 2. týdne hospitalizace.
Krátkodobý cíl: Pacientka má snížený pocit strachu (dokáže o něm diskutovat, rozpozná zdravý strach od nezdravého) - do 5 dnů.
 
Očekávané výsledky:
- Pacientka má dostatek informací (o léčebném a ošetřovatelském plánu) - každý den.
- Pacientka spolupracuje a dokáže doložit přesnou znalost bezpečnosti ve vztahu k současné situaci - každý den.
- Pacientka umí vyjádřit a konkretizovat své pocity strachu - od 2. dne hospitalizace.
- Pacientka užívá správné postupy v prevenci strachu (např. řešením problému) - od 3. dne hospitalizace.
- Pacientka efektivně využívá všechny druhy pomoci a podpory - denně.
 
Ošetřovatelské intervence:
1) Zjisti od pacientky všechny možné příčiny strachu - 1. den hospitalizace, všeobecná sestra.
2) Sleduj stupeň strachu a uznej užitečnost strachu v péči o vlastní osobu – průběžně denně, všeobecná sestra.
3) Sleduj projevy strachu (vystrašenost, polekanost, ustaranost, zvýšené napětí, útok, široce otevřené zornice, nervozitu, urychlenou srdeční frekvenci, zvýšené pocení atd.) a v případě výskytu proveď záznam do ošetřovatelské dokumentace a informuj lékaře – průběžně denně, všeobecná sestra.
4) Buď pacientce nablízku, mluv klidně, beze spěchu – vždy, všeobecná sestra.
5) Naslouchej pacientce se zájmem, úctou a respektem – vždy, všeobecná sestra.
6) Informuj podle svých kompetencí pacientku o léčebném a ošetřovatelském plánu a o nutnosti její spolupráce - od 1. dne hospitalizace denně, všeobecná sestra.
7) Umožni pacientce vyjádřit své pocity, emoce – vždy, všeobecná sestra.
8) Nauč pacientku techniky vedoucí ke snížení a zvládání strachu (relaxaci a vizualizaci) – do 2. dne hospitalizace, všeobecná sestra.
9) Zapojuj pacientku do nejrůznějších aktivit, které mohou odvést pozornost od problému – průběžně denně, všeobecná sestra.
10) Podávej léky dle ordinace lékaře a sleduj jejich vedlejší účinky – dle ordinace lékaře denně, všeobecná sestra.
11) Informuj rodinu o léčebných a ošetřovatelských intervencí (po svolení pacientkou) - průběžně denně, všeobecná sestra.
12) Informuj rodinu (po svolení pacientky) o zapojení pacientky do relaxačních technik vedoucích ke zvládání stresu a strachu – průběžně denně, všeobecná sestra.
13) Veď záznamy ve zdravotnické a ošetřovatelské dokumentaci pacientky – denně, všeobecná sestra.
 
Realizace: 10. 4. 2014
Od přijetí na interní oddělení je pacientka pod stálým dohledem, cítí se sama. Jsou jí podávány aktuální informace o jejím zdravotním stavu lékařem a o poskytované ošetřovatelské péči sestrou. Pacientka má vždy dostatek času na dotazy a vyjádření ke svému stavu. Přetrvávají u ní pocity strachu z neznámého zdravotního stavu a z neznámé délky doby hospitalizace. Pacientka často pospává, snaží se zvládnout svou nemoc. Pacientka s ohledem na stav zatím nebyla zapojena do žádných aktivit, poslouchá relaxační hudbu. Během dne měla několikrát zrychlenou pulzovou frekvenci, lékař byl informován a byl proveden záznam do lékařské dokumentace. Pacientka souhlasí s informování rodiny o všem, co se s ní děje. Celkově má příbuzenstvo snahu spolupracovat, vývojem onemocnění je zaskočeno.
 
Hodnocení: 10. 4. 2014
Cíl splněn částečně. Pacientka má snížený pocit strachu, dokáže o něm otevřeně se sestrou diskutovat. Postupně se snaží navazovat užší kontakt s ostatními pacienty a personálem. Kladně hodnotí průběžné informování rodiny. Snaží se odpoutat od strachu sledováním televize, čtením a posloucháním relaxační hudby před spaním, ale pouze krátkou chvíli. Situace je pro ni celkově stresující, farmakoterapii snáší dobře.
Dále pokračují intervence: 2, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 12 a 13.
U pacientky je nutno dále monitorovat objektivní i subjektivní projevy strachu. Vytvářet jí vstřícné a podpůrné prostředí. Aktivně nabízet různé aktivity na odpoutání od strachu. Podávat farmakoterapii dle ordinace lékaře. Využívat potenciál rodiny a jejich zájem o aktivní spolupráci.